Bankování
Baňka - baňkování
Starý způsob fyzických i psychických neduhů a onemocnění. Historicky není přesně doloženo, z které země, z jaké doby a od jakého myslitele pochází tento druh alternativní léčby.V dnešních rehabilitačních zařízeních je používána léčba vakuoterapie, která vzešla právě z terapie baňkou.
U baňkování jde o vytvoření podtlaku v nádobě, která je přiložena k tělu. Dříve to byly dřevěné, bambusové, hliněné i kamenné neprodyšné nádoby v podobě válce s jedním koncem otevřeným. Na ošetřované místo na těle se přiložila například střenka chleba. Do chleba se zapíchla malá hořící svíčka nebo hořící dřívko a přes toto vše byla přiložena nádoba, která po vyhoření kyslíku v prostoru přilnula k tělu. V dnešní době se používají převážně baňky skleněné a terapie se provádí asi takto: Ošetřované místo je lépe pro lepší přilnavost natřít například mastným krémem. Připravíme si líh, nehořlavou špejli s trochou vaty namotané na jednom konci a například hořící svíčku. Do jedné ruky vezmeme baňku, do druhé špejli s vatou (vatu namočíme do lihu a zapálíme). Je nutné pracovat rychle a těsně nad ošetřovaným místem. Do baňky je na okamžik vložena hořící vata na špejli a po té baňka položena na ošetřované místo. Vzduch v baňce se ohřeje a část z baňky vyteče. Po přiložení na tělo se vzduch v baňce ochladí, zmenší svůj objem a jelikož ho je méně než původně, vytvoří v baňce podtlak, který vtáhne kůži ošetřovaného. Baňka se přisaje.
Použití:
- prokrvení kůže
- ovlivnění aku - bodů
- ovlivnění svalových úponů a bříšek
- diagnostice páteře
- ovlivnění dutin
- ovlivnění mízního a krevního řečiště
- ovlivnění kožních potíží
- ovlivnění otoků
Baňkování je jedno z mnohých alternativních způsobů léčby ne všelék. Je potřeba upřednostnit možnou diagnózu a ošetření lékařem. Případně s lékařem spolupracovat.












